Verbal overshadowing effect – Celkové výsledky

Laboratoř PLESS se v akademickém roce 2013/14 podílela na mezinárodní replikační studii zkoumající, zda verbální popis viděné osoby zhoršuje schopnost jejího rozpoznání při opětovné prezentaci. Více podrobností o tomto jevu, známém jako jako verbal overshadowing efekt a o tom, jak studie dopadla u našich účastníků, si můžete přečíst v předchozím příspěvku. Pouze pro stručné připomenutí – rozdíl v úspěšnosti identifikace mezi skupinou popisující pachatele a kontrolní skupinou nebyl v naší laboratoři dost velký na to, abychom mohli vyloučit, že šlo pouze o náhodu. Existenci efektu jsme tudíž neprokázali.

Hlavním rysem celé studie však bylo, že šlo o kolaborativní projekt tří desítek laboratoří a zajímavé jsou proto zejména výsledky celkových analýz, jež zkoumají všechny sesbíraná data současně. A právě tato meta-analýza 30 individuálních studií existenci verbal overshadowing efektu nad jakoukoliv pochybnost potvrdila.

Navíc se ukázalo, že na efekt ma vliv i časová prodleva mezi prezentací podnětu, jeho slovním popisem a opětovným rozpoznáním. Experiment proběhl ve dvou verzích – v první lidé popisovali pachatele hned po shlédnutí videa, ve druhé nejdřív 20 minut řešili křížovku. U první verze byl průměrný rozdíl v úspěšnosti skupin pouhé 4 procentní body. Když ale byla mezi videem a popisem pauza úspěšnost při identifikaci se v průměru lišila až o 16 procentních bodů.

Tento objev je z velké části dílem náhody – dle původního plánu se totiž měla realizovat pouze druhá verze. Nedopatřením se však do schváleného designu dostala chyba – pořadí křížovky a popisu bylo oproti původní studii vyměněno. Protože si to nikdo z 30 laboratoří včetně samotného autora originální studie nevšiml dřív, než se začalo se sběrem dat, vznikla současná první verze. Nakonec vše dopadlo dobře a nebýt této chyby, pravděpodobně bychom efekt považovali za robustnější, než ve skutečnosti je.

Níže můžete vidět výsledky z jednotlivých laboratoří, jako i celkový výsledek meta-analýzy v podobě tzv. forrest plotů. Zjištěná velikost efektů v obou verzích je sice nižší než hodnoty naměřené v původní studii (22 – 25 procentních bodů), nicméně existenci samotného efektu lze považovat za prokázanou.

Za povšimnutí stojí skutečnost, že u první verze nebylo možné v žádném z jednotlivých laboratoří prohlásit, že efekt existuje (95% interval spolehlivosti, označený na grafu úsečkou, vždy obsahuje i nulovou velikost efektu). Při sumárním vyhodnocení všech dat však přesnost odhadu velikosti efektu vzroste natolik, že i velmi malý efekt lze odlišit od náhody.

Schooler-verze2

Schooler-verze1

Ukončená studie je první ze série takzvaných Registered Replication Reports, což je nový formát článku v americkém časopisu Perspectives on Psychological Science. Pro registrované replikace je charakteristické, že se skupina laboratoří snaží ověřit existenci dříve popsaných psychologických jevů pomocí jednotného, předem oznámeného výzkumného designu schváleného autory původního článku. Díky tomu se předejde třem podstatným omezením, jimiž výzkumné studie obvykle trpí:

  • malý počet účastníků, jenž způsobuje, že odhady velikostí efektů jsou nepřesné.
  • předem neurčený postup analýzy dat, což umožňuje analýzu průběžně upravovat ve snaze získat očekávaný výsledek.
  • specificita účastníků či prostředí, v němž se výzkum odehrává, což znemožňuje výsledky zobecnit.

Zatímco první dva problémy může překonat i správně navržený individuální experiment, třetí problém odstraní pouze současný sběr dat na různých místech a s různými účastníky. Jak říká americký profesor Daniel Simons: „Každá jednotlivá studie poskytuje pouze nepřesný odhad skutečné velikosti studovaného efektu. Uskutečněním mnoha nezávislých replikací můžeme změřit efekt přesně a zároveň ověřit, zda je stabilní napříč laboratořemi.“

Kromě přínosu pro výzkum paměti a výslech očitých svědků je současná studie důležitá právě i z hlediska rozvoje metodologie psychologické vědy. Nově představený model, kdy skupina laboratoří pomocí společného, předem schváleného plánu zkoumá určitou hypotézu a pak výsledky publikuje bez ohledu na to, zda se hypotéza potvrdí nebo nepotvrdí, by v budoucnosti mohl být standardem a odpovědí na řadu problémů, s nimiž se současná (nejen) psychologická věda potýká.

Tagged with: ,
Posted in laboratory, results

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *

*