Verbal overshadowing effect – Výsledky z PLESS

Pokud byste si chteli zapamatovat, jak někdo vypadá, pomohlo by vám slovně jeho vzhled popsat? Ačkoliv se může zdát, že slovní popis by měl vzpomínku upevnit a posílit, Jonathan Schooler přišel začátkem 90. let s odlišnou hypotézou. Dle Schoolera verbální popis překryje původní vizuální vzpomínku, čímž dojde k jejímu zkreslení. Jelikož verbalizací se ztrácí detaily původní obrazové vzpomínky, lidé, kteří své vzpomínky na něčí výzor popíšou, budou následně méně úspěšní v znovu-rozpoznání této osoby mezi jinými, podobně vypadajícími lidmi. Tento jev Schooler nazval verbal overshadowing a jeho existenci demonstroval v sérii experimentů (Schooler & Schooler-Engstler, 1990) s přibližně následujícím designem: Účastníci nejdřív viděli krátké video s bankovním lupičem z pohledu pracovníka za přepážkou banky. Následně měla jedna polovina účastníků za úkol pachatele popsat, zatímco druhá polovina psala názvy států a jejich hlavních měst. Pak měli všichni účastníci identifikovat bankovního lupiče mezi fotografiemi osmi podobně vypadajících lidí. V případě existence verbal overshadowing efektu by měla skupina, jež dříve pachatele popisovala, dělat při identifikaci více chyb – což byl přesně výsledek, jenž Schooler zaznamenal.

Fenomén verbal overshadowing může být důležitý například pro policejní práci s očitými svědky, kteří mají nejdřív policii poskytnout popis pachatele a následně pachatele vybrat mezi podobnými osobami při identifikaci. V současnosti běžná praxe, kdy má svědek nejdřív podat slovní popis a až později pachatele vybrat z nabídky, tak může vést k horší úspěšnosti při identifikaci.

V násdledujících letech se Schooler pokoušel své výsledky zopakovat, ale bez jednoznačného úspěchu. Není tudíž zřejmé, zda k verbal overshadowingu reálně dochází a nebo byly původní výsledky pouze nadsazeny důsledkem náhody či neznámých situačních vlivů přítomných u Schoolerových experimentů. I přesto byl původní článek více než 500 krát citován a verbal overshadowing efekt se dostal do knížek a učebnic. Aby otázku existence či neexistence verbal overshadowing jednou provždy rozřešil, zorganizoval Daniel Simons (známý např. z výzkumů o “neviditelné gorile“) mezinárodní replikační projekt – první v nově vytvořené sekci Registered Replication Report v přestižním psychologickém časopisu Perspectives on Psychological Science. Cílem projektu je ve spolupráci s desítkami laboratoří z celého světa ověřit existenci verbal overshadowing efektu pomocí zopakování původních Schoolerových výzkumů. Laboratoř PLESS je jednou z účastnících se laboratoří.

Použité byly dvě modifikace výzkumního designu popsaného výše, obě vycházející z původního článku. V první verzi účastníci po shlédnutí videa nejdřív 20 minut vyplňovali křížovku a pak popisovali pachatele / vypisovali státy a hlavní města. Ve druhé verzi bylo pořadí křížovky a popisování / vypisování měst vyměněno. U obou verzí pak účastníci viděli obrázek s 8 pachateli a měli za úkol označit bankovního lupiče z videa (případně uvést, že pachatel na obrázku není). Závěrem ještě na sedmi bodové škálě označili, jak moc jsou si svojí odpovědí jisti a vyplnili několik demografických údajů.

Správnou odpovědí bylo číslo 6 – pro srovnání viz snímek z videa.

Správně pachatele identifikovalo 60% účastníků v první verzi studie (1. popis/města 2. křížovka) a asi 32% účastníků ve druhé verzi (1. křížovka 2. popis/města). Úspěšnost identifikace se mezi skupinami s popisem pachatele a vypisováním měst ani v jedené verzi signifikantně nelišila. Skupiny se vzájemně nelišily ani při hodnocení jistoty ohledne odpovědi. Na jistotu mělo vliv pouze to, zda člověk opravdu určil správného pachatele, přičemž úspěšní identifikátoři si byli svými odpověďmi jistější.

V současnosti ještě nejsou dostupné výsledky z ostatních laboratoří, ale jelikož jsme pracovali s relativně velkým vzorkem respondentů, nepředpokládáme, že se celkové výsledky budou výrazně lišit od našich. Celkově tedy lze říct, že přinejmenším v PLESS se nepovedlo získat žádné důkazy podporující existenci verbal overshadowing efektu.

Ačkoliv se může negativní výsledek jevit jako zklamání, jde o výbornou ukážku významu a přínosů podobných replikačních studií, umožňujících korekci vědeckého poznání. Lze doufat, že v současnosti zaváděné změny ve způsobech realizace výzkumů (předregistrace, on-line kolaborace, využití větších vzorků) zajistí, že na podobné korekce nebude nutné čekat téměř 25 let, jak tomu bylo v tomto případě

.

Zdroje:

Schooler, J. W., & Engstler-Schooler, T. Y. (1990). Verbal overshadowing of visual memories: Some things are better left unsaid. Cognitive Psychology, 22, 36-71.