Takzvaná “trolley dilemata” snad není potřeba příliš představovat. Tyto původně filosofické myšlenkové experimenty dnes můžeme potkat v podobě stolní hry, nespočtu memů (jako na obrázku výše) a ještě nespočetnějším nespočtu psychologických experimentů. Z těch posledně jmenovaných celkem jednoznačně plyne, že lidem připadá více v pořádku obětovat život jednoho pro záchranu většího počtu jiných pokud u […]

Ačkoliv jsme od začátku pandemie museli v PLESSu omezit sběr dat v laboratorním prostředí, neznamená to, že jsme na výzkum zcela zanevřeli – pouze jsme většinu našich aktivit, jako mnoho jiných výzkumníků, přesunuli do online prostředí. Během uplynulých dvou let jsme tak například v rámci kolaborace s Psychological Science Accelerator realizovali výzkum o univerzalitě morálního […]

Kritici předregistrací oprávněně upozorňují, že předregistrace samotná ještě nezaručuje důvěryhodnost studie. Předregistrovaný plán výzkumu může být příliš obecný na to, aby efektivně omezil flexibilitu při analýze, a nebo se od něj mohou výzkumníci nakonec odchýlit. Větší transparence výzkumu, kterou ale předregistrace spolu se zveřejňováním materiálů a dat přinášejí, nicméně umožňuje důvěryhodnost daného výzkumu posoudit. Na […]

V PLESSu se na podzim v roce 2018 realizovala studie zkoumající kognitivní mechanismy spjaté s náchylností k auditorním halucinacím u normální, neklinické populace. Experiment ve spolupráci s Národním ústavem duševního zdraví byl součástí mezinárodní studie v rámci Mezinárodního konsorcia výzkumu halucinací (International Consortium on Hallucination Research), které se účastnily laboratoře napříč kontinenty, s vedoucí laboratoří na Durhamské […]

Ve snaze zodpovědět otázku, zda má na podvádění větší vliv situace, nebo naopak charakter lidí, jsme uspořádali laboratorní experiment s účastníky ze zemí od Česka přes Velkou Británii po Čínu. Účastníci našeho experimentu hráli jednoduchou hru, ve které předpovídali, zda na kostce padne sudý, či lichý počet bodů. Za každou správnou předpověď získali peněžní odměnu. Existovaly dvě verze […]

Co je attSNARC efekt?  AttSNARC, neboli Attentional Spatial-Numerical Association of Response Codes (attSNARC) označuje jev, kdy hodnota zobrazeného čísla ovlivňuje, jak rychle budou lidé reagovat na podněty v levém nebo pravém zorném poli. Klasickou studii tohoto efektu provedli Fischer a kolegové v roce 2003 a právě tuto studii jsme se pokusili v rámci velkého mezinárodního […]

Američané mají tendenci nadhodnocovat negativitu, s jakou jsou postoje jejich sociální skupiny vnímány příslušníky jiné sociální skupiny. Právě to zjistili Lees a Cikara (2020) v několik studiích, které byly začátkem roku 2020 publikovány v Nature Human Behaviour. Republikáni si například mohou myslet, že Demokraté zcela odmítají návrh jejich daňové reformy. Ve skutečnosti ale Demokraté zastávají […]

Jáchym Vintr a Nick Say z laboratoře PLESS se letos učastní mezinárodního programu pro mladé výzkumníky Junior Researcher Programme (JRP). Účastníci JRP pod vedením seniorních vědců realizují roční výzkumný projekt v oblasti behaviorálních věd. Projekty jsou navrženy ve sedmičlenných týmech během letní školy pod dohledem zkušených výzkumníků. Po roční skupinové spolupráci jsou výsledky výzkumného projektu […]

V dřívějším výzkumu realizovaném v laboratoři PLESS jsme zkoumali vliv snadnosti vyslovení slova na hodnocení rizika a novosti. Ačkoli existující studie naznačovaly vztah mezi vyslovitelností a hodnocením rizika, náš výzkum ukázal, že tento nález byl závislý na specifických slovech použitých v těchto studiích. Vyslovitelnost tedy pravděpodobně nemá vliv na hodnocení rizika, ale jiné efekty mít […]