Ačkoliv jsme od začátku pandemie museli v PLESSu omezit sběr dat v laboratorním prostředí, neznamená to, že jsme na výzkum zcela zanevřeli – pouze jsme většinu našich aktivit, jako mnoho jiných výzkumníků, přesunuli do online prostředí. Během uplynulých dvou let jsme tak například v rámci kolaborace s Psychological Science Accelerator realizovali výzkum o univerzalitě morálního hodnocení.
Zároveň jsme v rámci stejné platformy spolupracovali na sérii tří studií zabývajících se psychologickými efekty s potenciálním využitím pro zvládnutí pandemie. Jednou z nich byla studie psychologických intervencí určených ke snížení negativních emocí spjatých s pandemií. Další studie se týkala účinnosti různě formulovaných výzev k sociálnímu distancování a poslední efektem rámování při sdělování informací o rizicích. Celkem se na těchto třech studiích podílelo více než 450 výzkumníků z více než 80 zemí.
V posledních dvou letech se výzkumná práce PLESSu rozšířila i na Slovensko. V roce 2020 jsme spolu s Univerzitou v Cambridge a Kolumbijskou univerzitou zkoumali politickou polarizaci a jejího vztahu k meta-percepcím vybraných politických skupin v Česku a na Slovensku. Výsledky výzkumu naznačují, že skutečná nevraživost mezi na pohled znepřátelenými ideologickými tábory nemusí být tak hluboká, a tento závěr neplatí pouze v USA, ale i napříč 26 zeměmi zapojenými do této studie.
Poslední velký mezinárodní a interdisciplinární výzkum na pomezí psychologie a ekonomie proběhl během letních prázdnin 2021. Společně s kolegy z 61 zemí jsme zkoumali mezinárodní generalizovatelnost výsledků výzkumu temporálního diskontování – tedy tendence preferovat okamžité, nižší zisky na úkor v čase vzdálenějších, zato však vyšších zisků. Temporální diskontování a s ním spojené anomálie jsou jedním z mechanismů, které mohou pomáhat udržovat a prohlubovat chudobu. Nicméně u různých příjmových skupin či v různých oblastech světa může být tendence preferovat menší množství peněz okamžitě racionální a adaptivní. Z našeho společného výzkumu vyplynulo, že ačkoliv institucionální podmínky v dané zemi mají vliv na rozhodování, lidé s nižšími příjmy se od ostatních nijak významně nelišili.