Kognitivní mechanismy a náchylnost k halucinacím

V PLESSu se na podzim v roce 2018 realizovala studie zkoumající kognitivní mechanismy spjaté s náchylností k auditorním halucinacím u normální, neklinické populace. Experiment ve spolupráci s Národním ústavem duševního zdraví byl součástí mezinárodní studie v rámci Mezinárodního konsorcia výzkumu halucinací (International Consortium on Hallucination Research), které se účastnily laboratoře napříč kontinenty, s vedoucí laboratoří na Durhamské univerzitě. Českou část výzkumu zajišťovali Eva Kozáková a Nicolas Say.

Studie měla za cíl experimentálně ověřit jednotlivé kognitivní mechanismy, které jsou teoreticky relevantní v souvislosti s náchylností k auditorním halucinacím, zjeména tzv. source memory (zdrojová paměť, tj. jestli si lidé správně pamatují, zda něco slyšeli doopravdy nebo si to jen představovali), zkreslený proces monitorování reality, atypickou kognitivní kontrolu a atypickou jazykovou lateralizaci. Pro studii jsme přeložili a v českém prostředí pilotovali hned několik dotazníků, které dobře zachycují náchylnost k prožitku halucinací – CAPS – Cardiff Anomalous Perception Scale a LSHS – Launay–Slade Hallucination Scale. Součástí byla také série demografických otázek a dotazníků na dětské trauma, důležité pro otestování předpokladu, že dětské trauma může zvyšovat pravděpodobnost výskytu halucinací v dospělosti. 

Obr. 1. Correlation (Spearman’s r) between hallucinatory experiences and the primary outcome variable for each task. Hallucinatory experiences were measured using the Cardiff Anomalous Perceptions Scale. Error bars represent 95% confidence intervals. (source: https://journals.sagepub.com/doi/full/10.1177/0956797620985832)

Studie byla publikována v žurnálu Psychological Science a shrnutí jejich výsledků lze nalézt na blogu BPS Research Digest. Bylo zjištěno, že zkušenost s auditorními halucinacemi je častější u účastníků s traumatickými zážiky v dětství a u těch, kteří spíše slyšeli slova v náhodném šumu (viz poslední dvě hypotézy na Obr. 1). Zbývající tři v minulosti u menších souborů demonstrovány asociace halucinací s lateralizací a zdrojovou a pracovní pamětí se vvšak zreplikovat nepovedlo, což zpochybňuje tzv. kontinuální model, dle něhož je slyšení hlasů u pacientů jen extrémním projevem kognitivních mechanismů přítomných i v béžné populaci.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..