Když někoho požádáte, aby si představil člověka ve vedoucí pozici, nejspíš ho napadne spíše muž než žena. Alespoň to ukazují studie, v nichž lidé vybírají z fotografií osobu, která nejlépe odpovídá jejich představě vedoucího zaměstnance. Roli přitom ale může hrát i přesná formulace, kterou použijete.
V dubnu 2020 skupina více než 40 expertů publikovala vlivný článek s 19 doporučeními týkajícími se zvládaní pandemie COVID-19, založenými na poznatcích z behaviorálních věd. Nyní Kai Ruggeri spolu s týmem 80 spolupracovníků z více než 30 zemí v nové studii v Nature hodnotí důkazy, které ověřují účinnost těchto doporučení.
Takzvaná “trolley dilemata” snad není potřeba příliš představovat. Tyto původně filosofické myšlenkové experimenty dnes můžeme potkat v podobě stolní hry, nespočtu memů […]
V PLESSu se na podzim v roce 2018 realizovala studie zkoumající kognitivní mechanismy spjaté s náchylností k auditorním halucinacím u normální, neklinické […]
Ve snaze zodpovědět otázku, zda má na podvádění větší vliv situace, nebo naopak charakter lidí, jsme uspořádali laboratorní experiment s účastníky ze zemí od […]
Co je attSNARC efekt? AttSNARC, neboli Attentional Spatial-Numerical Association of Response Codes (attSNARC) označuje jev, kdy hodnota zobrazeného čísla ovlivňuje, jak rychle […]
Američané mají tendenci nadhodnocovat negativitu, s jakou jsou postoje jejich sociální skupiny vnímány příslušníky jiné sociální skupiny. Právě to zjistili Lees a […]
V dřívějším výzkumu realizovaném v laboratoři PLESS jsme zkoumali vliv snadnosti vyslovení slova na hodnocení rizika a novosti. Ačkoli existující studie naznačovaly […]
Tým PLESSu publikoval výsledky terénního výzkumu nepoctivosti v Journal of Behavioral and Experimental Economics. Co se stane, když turista zavítá v Praze […]
A lot of recent studies has shown that psychology has a replicability problem. When you try to replicate a study using the […]