Novinky

PLESS se zúčastnil mezinárodní replikační studie politické polarizace

GMP

Američané mají tendenci nadhodnocovat negativitu, s jakou jsou postoje jejich sociální skupiny vnímány příslušníky jiné sociální skupiny. Právě to zjistili Lees a Cikara (2020) v několik studiích, které byly začátkem roku 2020 publikovány v Nature Human Behaviour. Republikáni si například mohou myslet, že Demokraté zcela odmítají návrh jejich daňové reformy. Ve skutečnosti ale Demokraté zastávají vcelku neutrální postoje. Jinak řečeno, společenská polarizace v kompetitivním politickém kontextu je menší, než si lidé myslí.

Toto negativistické zkreslení se podle autorů projevuje bez ohledu na politickou příslušnost a problémovou oblast. Do jaké míry však můžeme zobecnit postoje americké populace do jiného sociokulturního kontextu? Na tuto otázku se pokusil odpovědět velký mezinárodní tým, který vznikl v rámci iniciativy Junior Researcher Programme. V rámci tohoto projektu se dalo dohromady více než 80 výzkumníků z 26 zemí s cílem ověřit zobecnitelnost a replikovatelnost výsledků původních studií.

Během měsíčního sběru dat se podařilo napříč všemi zúčastněnými zeměmi sesbírat více než 10 tisíc účastníků. Na výsledky této studie se můžete podívat v prestižním akademickém časopisu Nature Human Behavior. Studie byla od začátku koncipována jako kompromis mezi exaktní a konceptuální replikací a do projektu byli navíc zapojeni i autoři původní studie z Harvard Business School. Součásti výzkumného týmu byli za Česko a Slovensko Marek Vranka, Jáchym Vintr a Nicolas Say z laboratoře PLESS.

V každé zemi bylo nejprve vyvinuto pět unikátních scénářů, které byly posléze prezentovány členům různých politických skupin. V online studii byli particpanti nejprve dotázáni, s jakou politickou skupinou se nejvíce identifikují. Poté byli účastníci náhodně rozděleni do tří experimentálních podmínek, ve kterých hodnotili různé politické scénáře na škále od 1 do 100. Těmito skupinami byli percepce prvního řádu (“Co si myslíte vy?”), percepce v rámci členské skupiny (“Co si myslíte, že si myslí další podporovatel stejných politických stran?”) a meta-percepce v nečlenských skupinách (“Co si myslíte, že si myslí podporovatelé jiných politických stran?”). Negativistické zkreslení pak bylo operacionalizováno jako rozdíl mezi průměrným hodnocením percepcí prvního řádu a meta-percepcí v nečlenských skupinách.

A výsledek? Původní efekt se podařilo replikovat ve všech zúčastněných zemích, včetně Česka a Slovenska! Po provedení studie v rozsáhlém socio-kulturním kontextu můžeme konstatovat, že společenská polarizace v politickém kontextu je doopravdy menší, než se může na první pohled zdát. Na grafu výše se jedná o rozdíl mezi červenými a modrými body. Zdá se tedy, že efekt se napříč různými zeměmi může lišit svou velikostí, ale rozdíly mezi skutečnými percepcemi a meta-percepcemi následují stejný vzorec.

Další hypotéza, kterou se nám povedlo potvrdit, je vliv předložení informace o nadsazené polarizaci na negativní postoje k motivaci nečlenských skupin. Dle originální studie jsme otestovali tzv. disclosure intervenci. Podstatou intervence je předložení naměřené průměrné hodnoty percepce prvního řádu a její porovnání s odhadovanými meta-percepcemi týkající se nečlenských či out-group skupin. Tato jednoduchá intervence redukovala negativní atribuce k nečlenským skupinám.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..