Co je attSNARC efekt?
AttSNARC, neboli Attentional Spatial-Numerical Association of Response Codes (attSNARC) označuje jev, kdy hodnota zobrazeného čísla ovlivňuje, jak rychle budou lidé reagovat na podněty v levém nebo pravém zorném poli. Klasickou studii tohoto efektu provedli Fischer a kolegové v roce 2003 a právě tuto studii jsme se pokusili v rámci velkého mezinárodního týmu replikovat v naší laboratoři a ve spolupráci s laboratoří Labels. V Fischerově experimentu měli participanti za úkol odpovědět co nejrychleji na podněty prezentované v pravém nebo levém zorném poli. Předtím, než se podnět objevil, bylo v oblasti fixačního bodu prezentováno číslo menší nebo větší než 5. Podrobnější popis průběhu experimentu a jeho schéma naleznete na obrázku níže.
Fischer a kolegové zjistili, že lidé byli rychlejší v detekování podnětů umístěných nalevo, pokud jim předcházelo číslo menší než 5 a rychlejší v rozpoznání čísel vpravo, pokud jim předcházelo číslo větší než 5. Vysoká čísla by tedy měla pozornost směrovat doprava, nízká čísla naopak doleva.
Autoři studie tento efekt vysvětlovali tím, že mezi číslem a prostorem existuje spojení ve formě mentální reprezentace numerické osy, na které jsou malá čísla umístěna vlevo a velká čísla vpravo. Tento nález byl významný pro výzkumníky zabývající se zpracováním čísel a pozorností, a přispěl k poznání toho, jak mohou být abstraktní amodální či symbolické reprezentace spojeny se senzomotorickým systémem. Jedna z hypotéz o vzniku tohoto spojení hledá jeho původ v počítání na prstech, jelikož lidé si často začínají počítat na prstech levé ruky a mohou si proto spojovat nízká čísla spíše s levou stranou.
Snahy jiných výzkumníků o replikaci AttSNARC efektu však nevedly vždy k jednoznačným závěrům. V některých studiích se efekt podařilo replikovat, v některých se to povedlo pouze částečně (např. lidé byli rychlejší pouze u jedné strany), ale v jiných studiích nebyl zaznamenán žádný efekt (Zanolie and Pecher, 2014). Jako důvody těchto nejednoznačných výsledků byly navrženy různé faktory, např. kulturní odlišnosti v počítání a směru čtení. Tyto možné determinanty numericko-prostorové asociace, na kterých AttSNARC efekt spočívá, však nebyly dosud systematicky testovány.
Lincoln Colling ze Sussexské univerzity tedy inicioval mezinárodní replikační studii, na které se podílelo 17 laboratoří, včetně laboratoře PLESS ve spolupráci s Labels. Kromě replikace původního Fischerova výzkumu v ní byly zkoumány faktory, které mohly způsobovat variabilitu ve výsledcích předchozích studií zabývajících se attSNARC: způsob počítání na prstech, pravorukost či levorukost, směr čtení a psaní, matematická zdatnost a úzkost z matematiky.
Experiment proběhl kromě angličtiny i v němčině, holandštině, češtině, španělštině, italštině a čínštině a celkem bylo otestováno 1105 lidí. V některých laboratořích, včetně té naší, měli účastníci navíc během experimentu nasazenou oční kameru, díky níž bylo zajištěno, že se na začátku každého kola dívají přesně na fixační bod uprostřed obrazovky a neodbíhají pohledem na jednu nebo druhou stranu.
V původním Fischerově výzkumu z roku 2003 byli lidé rychlejší o 18-23 ms, když měli reagovat na podnět vlevo po nízkém čísle nebo na podnět vpravo po čísle vysokém, než když po nízkém či vysokém čísle následoval podnět na opačné, neodpovídající straně. Ačkoliv v replikační studii se při analýze dat ze všech laboratoří objevil drobný efekt v očekávaném směru, jeho velikost byla řádově menší než v původní studii; lidé byli rychlejší pouze o 0,05 až 1 ms, přičemž tak malý rozdíl není kompatibilní s dosavadním teoretickým vysvětlením attSNARC efektu. Pozorované výsledky byly konzistentní napříč laboratořemi, a to i přes vysokou kulturní rozdílnost a zároveň nebyl objeven žádný systematický vliv ani jednoho z faktorů, jež měly potenciálně attSNARC efekt ovlivňovat.
AttSNARC efekt tedy nebyl v naší studii replikován. I když to ještě neznamená, že mezi reprezentací čísel, prostorem a pozorností neexistuje vztah, pro jeho zkoumání však bude nutné nejdříve vytvořit nové, lepší experimentální úlohy a do doby, než se tak stane, bychom se měli dívat na všechny teorie pokoušející se o jeho vysvětlení se zdravou dávkou skepticismu.
(dle textu Adély Beckové upravili Nick Say a Marek Vranka)
Reference:
Colling, L. J., Szűcs, D., De Marco, D., Cipora, K., Ulrich, R., Nuerk, H. C., … & Henare, D. T. (2020). Registered Replication Report on Fischer, Castel, Dodd, and Pratt (2003). Advances in Methods and Practices in Psychological Science, 3(2), 143-162. doi: 10.1177/2515245920903079
Fischer, M. H., Castel, A. D., Dodd, M. D., & Pratt, J. (2003). Perceiving numbers causes spatial shifts of attention. Nature Neuroscience, 6(6), 555-556.
Zanolie, K., & Pecher, D. (2014). Number-induced shifts in spatial attention: a replication study. Frontiers in psychology, 5, 987.