V dřívějším výzkumu realizovaném v laboratoři PLESS jsme zkoumali vliv snadnosti vyslovení slova na hodnocení rizika a novosti. Ačkoli existující studie naznačovaly vztah mezi vyslovitelností a hodnocením rizika, náš výzkum ukázal, že tento nález byl závislý na specifických slovech použitých v těchto studiích.
Vyslovitelnost tedy pravděpodobně nemá vliv na hodnocení rizika, ale jiné efekty mít může. Například v zmiňované předchozí studii byly léky s špatně vyslovitelným názvem vnímány jako novější než léky s dobře vyslovitelným názvem. Štěpána Bahník teď v nové studii, jež vyšla v žurnálu Experimental Psychology zkoumal efekt vyslovitelnosti slov na to, jak se tato slova lidem líbí.
V souladu s předchozími nálezy experiment ukázal, že relativně snadno vyslovitelná vymyšlená slova (jako např. „lanomeltap“) jsou hodnocená jako líbivější než špatně vyslovitelná slova (jako např. „ngenttzaek“). Průměrně dobře vyslovitelná slova (jako např. „ooeleginea“) byla hodnocena jako průměrně líbivá.
Novým objevem tohoto výzkumu ale bylo, že lidé líbivost posuzovali rychleji u dobře i špatně vyslovitelných slov, zatímco u průměrně snadno vyslovitelných slov jim to trvalo déle. V různých dřívějších výzkumech byl přitom čas strávený nad odpovědí používán jako ukazatel plynulosti mentálního procesu. Tyto nové nálezy nicméně ukazují, že neplynulost (v tomto případě obtížná vyslovitelnost) nemusí nutně znamenat pomalou odpověď. Zmiňované dřívější výzkumy tedy obsahují chybu a nemusí prokazovat, co údajně prokazovat měly.